Anotace: ...
Srdce změklé naivitou
Podlehá tlaku života
Staví si kolem sebe stěny
Vždy když znovu ztroskotá
Zavře bolest za bránu
A zahodí klíč
Kdy ji bude ignorovat
Třeba zmizí pryč
Příliš smutné
Aby slzy mohly téci
Příliš důvěřivé
Aby se odmítlo znovu svléci
A tak kousek po kousku
Ztrácí sebe sama
Panty lety zrezivý
Navždy zavřená zůstane brána
Kdosi jednou pravil, že bolest prý nežije věčně. Budem tomu věřit? Už vidím ty mršiny bolestí, ale to už mne fantazie zase táhne kamsi :D Chválím.
10.05.2021 22:14:19 | poslední
Ach ten kdosi, se asi příliš vyžíval v klišé... jiný kdosi mi říkal, že to není zdravé.
Kdosi kdesi věří v cosi
škrábajíc losy
životní loterie,
co nikdy nevyhraje
Mršiny bolesti rozežírány sbelítostnými supy v krajině nostalgie...krásný obrázek
Děkuji za chválu :) až se z ní rdím
11.05.2021 11:02:41 | Klára Němcová
Páni, to je představivost! Až jsem ztratil slova
11.05.2021 17:51:28 | poslední
Však oni se opět brzy najdou, tím jsem si jistá. Na to tě mají příliš rádi :)
11.05.2021 21:42:42 | Klára Němcová
Dobré - jizvy zůstanou jako vzpomínky, ale úplně se zavřít je přeci nemožné
07.05.2021 10:15:59 | petrzal