Po samotě
Po samotě
Samota zakopla o vlastní práh,
řekou jsi pravila kameny,
zůstaly mezi námi čnít
na dotek, na pohmat,
soukružnou krásou hvězdných drah
čtu si Tvá mlžná mámení,
minulost o zlost pokosit,
obnovu zasívat.
Země je rozechvělá tichem,
spolknula klíče k procitání,
vzklíčila zcela oblečená,
chutnala na rtech jahodami,
podkovy zvoní sedmismíchem,
láska je voda po pokání
čistá a v suchu občerstvená,
po trnech mezi roklinami
ústa se k sobě v prosbě kloní.
Komentáře (19)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Kde láska prokropí suchoSTi samoty
propustí z duše veškeré těžkosti. *
Jiříku TVÉ básně jsou tak naplňujícími
..moc ráda je čtu *
Mám skluz. Měj se krásně *:)
01.10.2021 10:50:20 | jenommarie
Milá Maruško, moc Ti děkuji, jsem velmi poctěn, že čteš a zamýšlíš se. Pak je tento vjem napříč naším čtením vzájemným. Překrásné dny i Tobě
01.10.2021 20:16:09 | Akrij8
:) DĚKUJI TI Jiříku* je to vzájemné a měj krásný večer.
01.10.2021 20:20:33 | jenommarie
První dva verše jsou přímo objevné, neskutečně inspirativní. Všehosměs pokračování už mě tak nebralo. Však ráda jsem četla.
06.07.2021 20:46:45 | cestadolesa
Děkuji Ti, milá mezicestná. Jsem rád, že se líbila, pak již skutečně působí trochu jako přehršel.
17.09.2021 21:54:37 | Akrij8
Velmi citlivá báseň. Ústa se k sobě v prosbě kloní. Tato věta se mi moc líbí.
03.07.2021 10:41:32 | mkinka
....Obnovu zasívat a nechat růst Světlolásky,zalévat léto v peřinkách....hlavy vztyčit s žitnými klásky...smočit žár ve studánkách.
Umanout si radost,lesti temné prokouknout,sténání pod nohama říci dost,
v korunách stromů za Světlem plout...........Ji.P.S.Hezky se četla ta Tvá,Jiří...../úsměv/
02.07.2021 11:59:01 | jitoush
ten druhý verš je správně? (je fakt, že mi to už 3dny moc nemyslí...)
jinak - krása!
01.07.2021 10:31:29 | Sonnador
Děkuji Ti, milá Sonnador.Jsem rád, že se Ti líbí. Ano ten verš je správně. Někdy se vyjadřuji šroubovitě
17.09.2021 21:50:35 | Akrij8