Je to hřích?

Anotace: ...

Sama v sobě svádím boj,
milovat nebo prchat,
daleko od všeho, od nás dvou,
když s tebou nejsem.

Cítím se v nejistotě,
i když říkám že to chci,
tak se bojím toho, co bude.
Stavím za sebou pevné zdi.

Jsem zas nerozhodná,
jediné v čem si jsem jista je,
že tě miluju a nechci ztratit.
Cítím se naráz dobře i zle.

Vím, že to není dobře,
myslet na tebe každou chvíli,
přemýšlet, co zrovna děláš, ale
jsi to jediné, co chci.

Nějak se nemůžu odpoutat,
což mi ubližuje, protože
se stejně probouzím sama,
užírá to pouze mě?

Vím, že nemám chtít vše hned,
ale je to snad hřích, že
sním o tom, jak se budu probouzet
každé ráno vedle tebe?

Bojím se že tě ztrácím,
pokaždé když se loučíme.
Strach z toho, že už se nevrátíš.
Je to vždy stejné.

Bolí mě každé sbohem.
Už bych o tom neměla mluvit,
avšak neuplyne den,
abych na to mohla nemyslet.

Nevím zda chci vědět
zda to cítíš stejně,
nebo jsem já ta, která
z nás dvou, víc miluje.