Není třeba názvu

Není třeba názvu

Odvaha,
Co se ničeho nebojí.
Mravenčení, které osahá,
Ve chvilce, kdy tě nebolí,
Duše, srdce, svět,
Oči začnou se skvět...

...Při lásce,
Lepší neptat se,
Zda amor fati,
Právě v tvých vzplála,
Zda jsme nadobro spjati,
Osudem, který sálá.

Jitřním polibkem,
Láskou zalitém,
Horkými tvářemi,
Které jsou syceny,
Štěstím i úsměvy,
Pod peřinou z něhy,
Kde ležíme my.

Dvě těla, jedna duše,
Dvě srdce, jeden tlukot,
Amorův výstřel z kuše,
A dupot,
Tisíců slov,
Co vyslovit je těžké,
Dohořívá knot,
Noci teskné.

Zas ji bez tebe trávím,
Pod tvým dotykem zářím,
Jako slunce, které rozlévá,
Paprsky ranní,
Chtěl bych prodlévat,
U vůně tvých dlaní.

Prostupujíc krajinou,
Jako motýl s křídly,
Když se city rozvinou,
Vřídly,
Tvého dechu,
Beze spěchu,
Šepotu duše,
Prostoduše.

Ut ameris ama,
Je mi nad Anat,
Jasné,
Že bohyní jsi ty,
Dříve než-li čas zhasne,
Poslední city,
Nutné je říci,
Druhými nepochopené fráze,
Miluji tě, skrze záře,
Očí tvých blyštících.

Ty jsi vše, co potřebuji,
K šťastným dnům,
Krásná duše v etuji,
Směřující ke snům,
Blahoslaveným,
Jako smyslů zbavený,
Když tě mám,
K tobě přivoním,
Citům se vzdám,
Vždy mě odzbrojí.

Jak snadné je žít,
To mě napadá,
Jak krásné je bdít,
Zatímco slunce zapadá,
Vedle té,
Co má vlasy světlem zalité,
Mohu býti sám sebou,
Když jsem s tebou...

...Při tobě,
V životní osnově,
Kterou píši na tvých tvářích,
Když den prozáříš,
Do slov dám cit,
Nápadně skryt,
Miluji tě,
Miluješ mě,
Odloučeni teskně,
Možná bolestně.

Já šetřím slovy,
Plýtvám polibky,
Přehrávám si úryvky,
Tvého těla, z doby,
Kdy jsi očima chtěla,
Nás jako dvě nahá těla,
Která pozapomněla,
Že svět je temné místo,
Na které dá zapomenout jen tvá blízkost,
Tu já přeji si nejvíce,
Ze všech životních slastí,
Sám sebe hřejíce,
Že při spojení úst jen já tvou chuť vlastním.

Proto krásně spi,
Zulíbám tě zas až nám to život poštěstí,
Měj ty nejkrásnější sny,
Já při své neřesti,
Nevynechám jediné místo na tvé kůži,
Rty se tě chci dotýkat,
Až příroda obleče se do ticha,
A jazykem jako tuží,
Budu psát,
Když touha bude plát.

Proto krásně spi,
Pro mě jsi,
V srdci,
Láskou, co budu opatrovat,
Duší, co budu si chovat,
Vůní nejsladší, co chci vdechovat,
Každým dnem,
Kterou chci být opojen,
Když vyjde slunce, a já ji smím líbat,
Když přes den vidím tě se usmívat,
Když vedle tebe snívám,
Ty jsi ten nejkrásnější dar,
Který mi kdy život dal...

Miluji tě,
Sytě,
Srdcem celým,
I duší, kterou jsem díky tobě scelil.
Autor Melancholický poeta, 15.07.2021
Přečteno 482x
Tipy 6
Poslední tipující: OŠ96, jitoush, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

...Až se mi zatajil dech....přirozeně krásná.....je Tvá báseň....vnímám tu opravdovost citu.....Ji./úsměv/

15.07.2021 08:26:24 | jitoush

líbí

Téší mě, že se někomu zalíbila.

15.07.2021 10:33:17 | Melancholický poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel