V RÁJI SE NEHRAJE NA ALIBI
když je tě někdy moc
musím se držet zuby nehty
aby mi pěna neprosákla skrz uzamčené rty
což se mi ale ne vždy zdaří
potom však trpím jak zvíře uvízlé hloupě v pasti
láska mě totiž bolí nejvíc
skrz rány co ti zasadím do živého
co je mi potom naplat
že bych si nejraději vrazil pár pořádných facek
když facky se neumí proměnit v pohlazení
které tak vyčítavě chybí v našem právě vyraženém dechu
vteřiny vlečou se kamsi do propasti
stěží je zadrží moje sebemrskačské kdyby
ani má němá modlitba za tvé odpuštění
s níž ve mně zmírají i všechny mé směšně trapné sliby
pak náhle s rozpaky nesmělými na mě usměješ se
a pro mě na světě zas už nic krásnějšího není
v našem ráji se naštěstí nehraje na alibi
Praha, 26.7.2021
https://www.youtube.com/watch?v=0d4VWjLU5mw
Není nad krásný a hřejivý úsměv....vše je odpuštěno .-)
Ach ta Láska..velmi pěkná báseň.
28.07.2021 21:53:00 | Jaruška
...To jsou ty momenty,kdy si člověk přes všechny ty vlny a vlnky uvědomí,že jeden s tím druhým má být.....velkorysost a "velkoryzost"v zasnoubení...Ji./úsměv/
27.07.2021 18:51:52 | jitoush