Nahá křídla

V tyrkysu loudáme se snovostí,
sme podmořským korálem,
prožíváme plno polibků,
že to pohltí světlo,
v přítmí plesových rób.


Já a Ty
Ty a My

saháme v lédů multihvězd,
již vzhůru sme pjatí,

kde z komet vypadá divoucí halíř,
z hvězdářského Odysea,
a padne na pěvce operet,
ve vlahu ovíjené vůni mnout.


Touláme se v přikrývkách,
po čokoládě vrháme zapíjené prsty,
jenž vyretušují v dlaních klid,

a zašmodrchané harfy v nich,
k sobě vytoužením převtělíme,

jak v údolích travnatých váh.



Mřivoucí baletko kaskád,
častice Nov z mých přestrojení,

chytám tě v oblacích dráčků,
za neutichajícím modroleskem,

jenž noc nestárne k rtům,
již kreací zardělo,
po stínech zářných,
ke slunovratu dálných mil.



Ty a Já

sme nahá křídla !