Dopis k obrazu

Rám dívá se něžně.
Směje se upřímně.
Svižné prsty
létaly na plátně.
Pak uchvátily mě.
Dívám se do dna duše.
Abstrakce nemluví suše.
Jeden pohled nestačí.
Každý den je jinačí.

Bere mě dovnitř fantazie,
dno, které nekončí
a v lásce žije.
Nekonečnost na papíře
káže stav beztíže.
Už pronikám do rukou rytíře.
Mám autogram k nevíře.

Láska vzplanula
a barvy neminula.

Každý jsme originál
a svůj život máme jako sál.
Přítomna i odpuštění.
Vzkříšení a napřímení.

Láska v nás je umění.
A není jen žvanění.
Pojďme do žití.
Bez vytí.
Všichni jsme umělci.
Obrazu bytí.