Mezi jejími bílými stehny zapomněl jsem
na všechny jiné ženy svého života.
Její touha, když odevzdala se mi
změnila mne zcela. Jsem a nejsem tím
kým byl jsem ještě včera?
Mezi jejími bílými pažemi, se vou hlavou
vedle její, vzpomněl jsem si na život.
Už nejsem pouhý zatoulaný host
v lokále těsně před zavíračkou. A čas
ani dálka mi nezabrání milovat
ten okamžik, kdy četl jsem jí poprvé
- z dlaní lásku. Tam, u kašny.
Moc hezký. Člověk často mezi stehny zapomíná.
"Už nejsem pouhý zatoulaný host v lokále těsně před zavíračkou" - Tohle je paráda.
02.02.2022 08:55:31 | Koala
....Líbí se mi Tvá báseň,je vlastně prostá,ale má šmrnc něčím,líbí se mi její rytmus,i jsem si ji zarecitovala.....hezky si "zathrillkoval".Ji.
31.01.2022 18:19:54 | jitoush
.."a každé ráno se slunce rodí nové"...;-) láska je jak probuzení snové...
31.01.2022 17:46:40 | Marten