Obraz pro lásku

Sotva jsem vstala,
už štětec máčela.
Barva padla i do čela.
Krásná hodina.
I příroda hladila.
Terasa dala vzduch.
Já duši i lásky zkus.

Pokora barev se jala zpívat.
Já meditovala a pak začala tát.

Máš talent, smál se můj učitel.
Výkresy já dala pod postel.
To bylo tenkrát,
kdy neuměla se v jinotajích smát.

Teď si vzpomenu, jak voskovky
padaly i ve splínu
a tuž navrch dala jim nádech
a vše měnilo se pak.
V lásce nad oblak.

Chceš obrázek?
Pro Tebe z lásky hned.
Maluji a přeji štěstí z hvězd.
Malovat je láska
a s ní zazelená se i suchý keř.
Nevěřící věř i věř.