krví a kusem provazu

Anotace: z jarních procházek

Já a můj pes jsme hnali nocí...

ozvěnou zchřadlou v našich krocích

samotě hledat v parku lék

společným lovem Karkulek

Jedna z nich možná příliš smělá

si pod Jiráskem zapomněla

kalhotky a svůj kvítek bílý

dobrý už leda pro vázu

Oba jsme v tuhle strašnou chvíli

nad její krásou tiše vyli

spojeni poutem starobylým

krví a kusem provazu

Autor vrbák, 18.04.2022

Přečteno 190x

Tipy 17

Poslední tipující: básněnka, blues, Pablo Kral, Psavec, Fialový metal, mkinka, Friday, Malá mořská víla, lawenderr, Kan, ...

Komentáře (7)

Komentujících (5)

Komentáře

Úplně vidím zbytek něhy, křehký a cizí pro vázy, že zůstaly jen provazy, nevěšte hlavy Karkulky, nevěšte ani Karkulky, psy nevyjímaje...

06.07.2022 22:58:40 | básněnka

ten konec je k vytí ... tohle prostě nikdy nemůže skončit :) a jestli jo, je to k vytí :D Fajn, že ses vrátil s písmenky

18.04.2022 20:45:19 | lawenderr

Děkuju moc! Jednou to určitě skončí, to je jediná jistota :)

19.04.2022 21:15:59 | vrbák

Super...
A věřím že, jestli nezpuchřely leží tam šťastny dodnes:)

18.04.2022 19:37:52 | Malá mořská víla

Vzali jsme si je domů :)

19.04.2022 21:15:31 | vrbák

měla by žínka-pokud ovšem není Mamba studenokrevná-ocenit když nesmělý chlapík zrudne jako krocan-do krve účasten vzplanuvší vstřícnosti...ju*ST

18.04.2022 18:33:46 | Frr

Děkuju! Já už se tedy moc nečervenám:D

18.04.2022 18:44:07 | vrbák

Uživatel