Lásce

V srdci je místa hodně.
I uprostřed básně.
Je krásné i rudé.
Barvou přede.

Loď poznání hladí a čeká,
až narazí na hodného kluka.
Je velká a prostá.
Vesmírná a něžná.
Malovaná i pestrá.

Bezpečí i žár.
Naše dny.
Slasti portál.
Předurčený chrám.
Jsme v něm my.
Láskou obdařeni.

Naše nádechy.
Spásné návraty.
Náruče i zvraty.
Milované tahy.

V očích je oceán.
Maluji barvy na plátno.
Jsi se mnou a nikdy oblačno.
Vířím dálky ze dna lodi.
Slzy prosí a sní.

Mezi deštěm stresů mých.
Jsi blaho a Ty víš.
Třetí oko promítá příběh.
Ráj holky výkresů a knížek.

Vnitřní mysl nešálí.
Ptáci jsou věrní.
Za oknem spásní.
Píše se kniha dní.

A my v ní.
Smutek byl jen chrastí.
Pořád jsme mladí.
A plníme si přání.
Vítr láskou žní.

Donese Ti dopis do dlaní.
Šeptám naše my.
Ty vítěz mezi šamany.
Srdce ví a nebe báseň zří.
Slabikuje my.