bláznivka slunečná

zas odcházím
od oranžových vůní tvých šatů
cvakám vypínačem reklamy mrakodrapů
kde slečny dokonalých tvarů
nabízejí
život v páru

zas odcházím
omámen vzpomínat slanou čáru
zavlažen skořicí žíznící po modrém portugalu
tak příliš mladičká vábí do křišťálů
otiskuje svět na rtících
pár krůpějí
něžných darů ...

.

zas odcházím
v tu noc abych nepoznal její papírovou krabici
představy o společné domácnosti
království dívčích panen
suterén s básněmi
s vlaštovkami těšícími se vysoko létat nad trny střech
nad komíny sálajících krbů
jenž nevyhasnou teplem domova
než vhodíš má slova do ohně

smím prosit

nomen omen
s nádechem nachu básnící o narození
nebo zas odcházím když začíná sólo

první tanec
v kočárkárně hvězd

kde přicházejí na svět první dětské lásky
nevinných červenání
a věční básníci
duhové obrazárně
čtou stopy o dešti z oklepaných deštníků

v krocích souznících svítících

již bez nich stůj

...
a já zas odcházím jen tak se srdcem na ulici

ššš ššš ššš

tři kroky otočka
záklon
k májové zelenkavé sukni zpívajících kvítků
záklon
šance s polibky pro chvějící dívku

...

oblačný medvídku

méďo

počkej na rtíku

medová něho já jsem tvá ovečka

bláznivka slunečná

proč měla bych nechat slzy lásky s duší spát
když se mi chce
tancem povzbudit srdce
v modrobílých střevících

vždyť jen v jediný moment kdy prší
smím se dotknout nebe a Tebe

nechám jít