A zas říkám si to nic
A zas říkám si to nic
nazí lordi osvětlují nebe
hlasité ticho mraků filozofuje
nad věčností pažitky
blýská se a prší
a tak pomalu rostu
jak u antén hromosvod
zas říkám si to nic
to i mou hlavu
omývají vesele stepující oblační rytíři
a už za chvíli z pruhovaných ulit
nevěřícně polezou
růžky
natěšené úrodou zeleného salátu
a budou vědět že láska se mnou není
a že zas říkám si to nic
do zimy ...
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...Ta má je věčná i v truhlíku....a zrovna kvete...je to ta "tlusťoučká"/úsměv/......vnímám tu melanchoju a rozumím....zobrazil jsi ten povzdech krásně obrazně....tak vyzař to "ano"a bude to ano,ne "ne"....Ji.Čtu si ji několikrát...fakt líbí.......prostě buď svůj.....i v básních je poznatelné,že jsi nezaměnitelný originál...../úsměv/
31.05.2022 09:48:05 | jitoush
tak pažitka je fajn :) je celkem nenáročná, kdežto třeba taková bazalka... po zimě ji letos venku nenacházím, čekal jsem celé jaro, protože tam něco začalo rašit, tak jsem doufal, že by ze semínek, a vypadá to nadějně na divizny :) což je také fajn.. a melancholii? mívám docela často, a jsem rád, že i tak je to moje písmenkování pro Tebe přijatelné, že napíšeš mi vždy milý komentář a velmi děkuji:)
01.06.2022 16:43:22 | J's ..
S lehkostí a vtipem načrtnuté obrazy
ty ví vždycky u čtenářů prorazit.
Baňatci mi též dnes hlavu umlyly(/i?).
Alespoň tak výlet nebyl unylý.
29.05.2022 23:17:07 | Špáďa
Filozofující mraky prosluněné plavovLásky ;)
29.05.2022 17:36:14 | Slav Milo