Tanečnice & Král Sluncí

další den se probouzím beze slunce ?

… a vida !

přece jen
již černý křižník baňatých mraků
na obzoru
posílá světelné signály
po nichž básnířka
spoutaná na posteli
se mrská jak rybka na pískovišti
kde ještě včera se tyčil krásný zámek s jasně žlutou růží

mám ji nechat tak nebo ještě dát ?

višňový šátek přes oči

ať nevidí co sama chtěla
a netušila že je to skutečně tak


ahoj lásko.. jakpak jsme se vyspali ?

ano vím ty nic říct nemůžeš a tak je to v pořádku

růžový roubík ti ještě nechám

máš nové jitro a modráskově velké oči

…

odcházím

sám jsem překvapen sebou že jsem to dokázal

nechám ji
ještě psát mořskou desetiminutovku
a pak si přichystám
několik dalších červencových diktátů na plovoucí podlaze

provázky drží viď ?

a to sis myslela že si jen hraju ?

měj se
pro stopy fotonových citů na modré pláži

a ty světlo zatím spi … .


světlo je jak višně sladkolovu

ta se mnou vydrží ty boží potlesky blesků ?

jen višně

165% vol u ...

ať skáče kůň c2 h5

oh

i mě vzaly do dáli

a dívky v závojích na šachovnici co tu tancovaly ?

nic

jen centimetry výšky

jen těla...

višně

.

to vám nemusím povídat
prostě ulovte na poušti básnířku v černém hávu

máte ji ?

tak ať tančí vždyť tanec ji osvobodí a když se mi bude líbit

já
král sluncí
já amir
milosrdných jichž nosím hrdě aurum na své hrudi
ji dovolím i podívat se v zrcadla třináctých komnat

á propós

ke tvému krásnému snění máš tu melodii
ať nejsi v úplný tmě

tak si to užij
rychlá sprcha a už mi sem vedou dívenku z království Luny

mé mraky ji dohnaly na poušti

skutečně je v černém
jen místy prosvítá oříšková pleť...

nu ale slečno
u mě budete tančit ve třpytivě béžových až růžových odstínech

jděte se připravit !

už se na ni nedívám a dveře se zavírají samy
jsou na dálkové ovládání

vždycky jsme chtěli mít se sluncem moderní palác

dávám rozkaz pro melodii
a nebudem se zdržovat s básněním kde létá Amor šílenej

tancuj

předpokládám že to nedá dýl než se krůpěje vpijí
do písků času
zamotá se
po transportu z pouště je jak ve snu

...

á tak přece má svůdné pohyby
divím se

nedokážu z ní spustit oči
zapaluje můj plamének pocitu že s ní tančí tajemné říčky

a vtom se okolo mých královských zraků začíná cosi vířit

chci ať ihned přestane

rozkazuji !

dost !!

a ona tančí dál a dál

svazují mě řeky písečných poselství

chci k ní jít a vzít ji za ruku a nejde to

mizí mi z dosahu a nechává zrnéčkové dravce stále ve vzduchu
se svým rytmem

přichází s dívkou
kterou jsem nechal spoutanou na posteli
a spoutává mě
přesně těmi písčitými provazy

beze slov mi odnáší mou zlatou korunu krále
a obě tanečnice svobodně vládnou
srdečně nechávajíc mě napospas temné a neúprosné citové sahaře