Úplněk

Když ke mě přitulíš nádherné půlměsíce, 

v dlaních svých najednou úplněk držím,

přes sklenky vína tiše se mihotá svíce, 

vím, že tenhleten okamžik tu chvíli zdržím...

 

Putuji Tebou teplem svých dlaní, 

přes údolí úrodná i vrcholky hor,

na kterých mě kapličky Tvé přivítají, 

kde darem své řeči jim zapěji chór...

 

Každickým souhvězdím tiše se kochám,

jako bych poprvé mohl dotknout se smět, 

ještě Tě chviličku v Tvé touze nechám, 

když smyslně skousneš si svůj spodní ret...

 

Motýli proletí vášnivou krajinou

a v noci bez mráčku skrápíš mě vláhou, 

paže mé s láskou Tě k sobě si přivinou,

je nádherné ve svitu měsíce vídat Tě nahou...

 

Schouleni do sebe, splynuti v duši, 

jen tepem jediným srdce slyšíš bít, 

jsme bytostí celistvou a láska nám sluší, 

jen pro chvíle takové má smysl tu žít...