tlampač ticha

volám tě mým tlampačem ticha
tebe, která právě v mém náručí vzdychá
volám tě mým tlampačem ticha
v tom tichu tvůj dech s mým se míchá
my zmítáme se v tichu našich objetí
tichý tlampač je naše prokletí

a zde je ten zakopaný pes
kde bez něj bychom byli dnes?

zmítáme se a cítíme dojetí
má nás v hrsti, jsme jeho obětí
můj tlampač ticha ale ví
nemyslím ale, že se mu uleví
ví a bojí se, až se rozední
tuší, že dnešní noc
je naší nocí poslední

můj tichý tlampač ví
neptáme se, on ale stejně odpoví
už nedokáže být zticha
když vidí, jak naše láska bolí a píchá
ví, že moje duše jak ta tvoje
vzlyká
trezor s kartama lásky pomalu odemyká
ještě nám dá šanci náš tlampač ticha
rozvážně nové karty pro nás míchá
najednou voní tvé lásky tóny
jak otevřený kornout na bonbóny
mísí se s tou mojí vůní
jako tenkrát v lese na výsluní

můj tlampač ticha
už není zcela zticha
zpívá píseň osamělého mnicha
který tvá slovíčka poslední do sebe chtivě vdýchá
ty víš už, já jsem tím mnichem
tím tlampačem a jeho tichem

jeho poslední zpráva:
já neodjíždím
ona zůstává