NEZLOMNÁ
NEZLOMNÁ
korálky času sypou se
těch třpytek radostných
zlatých lásek nití
pouťových náramků
v šuplíku svetr
připomene ti
úsměvem ke slunci
stále je počítám
k tobě hladce pletu
zatančím žíznivá
blázním už
z toho jak
lačním po životu
to ví jen pánbůh
kam dojít jsem měla
za ruku s tebou
kolik jsem popsala
a psala jsem s něhou
ach lásko bláznivá
však nosím tě s sebou
občas v dlani jsi mi
osinkou
a v zimě
tebou zebou
jsem půlkou do celé
když celá svolí
pak ani růže trn
snad
v srdci nezabolí
…
https://www.youtube.com/watch?v=bJfqN1tWJ38
Komentáře (32)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Tak trochu na mě dýchajají 90ky, moc hezké
08.12.2022 12:25:53 | Dušekteráztroskotává
Tak to je prima, že devadesátky, to jsem byla nezlomná i mladá :-) Děkuju ti, duše laskavá ...
08.12.2022 14:05:42 | Vivien
...Viv,ta je teda,ta píše,zasejc tady trošku čtu,tak "pátrám"u těch,kteří mě oslovili.....a mojí "odpovědí"na tu Tvou "Laskavěnku"je stará známá od J.Vrchlického.....napsal mi ji můj táta už v pokročilém věku/83let/ svou vlastní rukou na památku v roce 2011,měl rád poezii a i sám psával....
A tak Ti ji tady připomenu,je stále půvabná,nadčasová....
"Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu - ale v duši věčný máj,
šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy,
šel pouští - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj
jak ten,kdo zpívá u dveří a prosí.
Ji./úsměv/
12.09.2022 21:59:55 | jitoush
A to mám radost, žes u mě zapátrala, tralala trala! A navíc trefila ses, protože jak mi tak pod rukama padala slova, vzpomněla jsem si právě na tuto, vlastně se zmiňuju i v komentáři u Petra, že za lásku, šla bych světa kraj. Ano, je to tak milá jitoush, a děkuju, tobě i tvému taťkovi :-)
13.09.2022 15:44:12 | Vivien
rve
to
srdce
04.09.2022 15:19:32 | piťura
Tak ať to trochu rozptýlím Petře, zase šla bych, světa kraj ..
04.09.2022 17:42:28 | Vivien
drahá Vivien
vložil jsem si to
do kontextu
a tak mě to potrápilo
že jsem Ti
zapomněl napsat
jak se mi Tvůj text líbí
utopil jsem se
v té půlce
do celé
takové tůně
umíš navodit jenom Ty
PS: máš oblíbené číslo od jedné do třiceti?
PS2: nikomu to nepovím
04.09.2022 21:31:40 | piťura
Děkuju Petře, nevím, jak reagovat, občas mě u tvých komentářů napadá, že netřeba nic dodávat, ať jim neuberu. A taky, často trefíš desítku.
PS: Všechna
04.09.2022 23:14:20 | Vivien
Celistvá a občerstvující svou podstatou i poezií.Zatoulat se k lásce a setrvávat v ní.
02.09.2022 20:39:26 | Akrij8
Jirko, jednoznačně .. jen .. potkat ji. Ráda tě opět vidím, a děkuju, že nahlédls.
03.09.2022 18:47:52 | Vivien
Jsem teď trochu nostalgicky naměkko. Věřím že i při tvorbě básně to mohlo být podobné,
děkuji za sdílení
02.09.2022 10:58:38 | vůně mraků
to je nádhera! Vivien... kéž nikdy nepřestanem lačnit po životu, a ať si to i občas bolí... hlavně že lalalá láska!;)*
a naskočila mi při čtení tahle
https://www.youtube.com/watch?v=8G-z0OL4u54
31.08.2022 17:09:25 | Sonador
Krásné sebezpytné ševelení, že i v starém stromě zapraská a s úklonou*
Kdo má rád život i s jeho proměnlivou tváří, jistě zaslouží a procítí jeho hloubku. Psát v poezii o lásce, jak naseto. Ale zbavit se v nich klišé a sobeckých samopředstav i podmínek - no panečku. Zde popadaly všechny falešné kulisy!
A tak si pročítám a žasnu, nad tvoji nezměrnou touhou a energií, vlít svůj něžný temperament v laskavou náruč vyvoleného. A když se ten projev ještě umocní v umně vypracované poezii - vážně, Vivien. Tvá díla potěšením číst!*
(Ten klip, jak svěžího rosení letního občerstvení. Ten mě bodl.)*
30.08.2022 14:14:16 | šerý
Ty víš milý, jak lásky mi málo, to jaro lhalo, když slibovalo. Možná stáls za kulisama, říkám si, to není možné, šerý si přijde, a vytasí se s komentářem, jak bych mu tu svou bezbřehou touhu a energii právě do náruče nasypala. Sama jsem s podivem, jak ses "trefil". A takovou radost mi udělals, ano, také občerstvils, stát vedle tebe, neudržím se :-) Moc děkuju, za tvou spontánní reakci, skoro až lipa se zaleskla, dojals mě, tak krásným komentářem.
30.08.2022 14:50:12 | Vivien
Ano, bývá jedné mince rub i líc a nechtěj, by jí bylo polovic. Moc blízká je mi poslední sloka. Tak ať bolest v srdci vždy vypadá, na tváři jen, jak vráska za mlada.
Jak hezky napsal J.Seifert, v básní Píseń o lásce...nejkrásnější bývá šílená.
30.08.2022 13:08:30 | blues
Tak jsem si ji šla přečíst milý blues, vlastně jsem pana Seiferta četla naposled ve vlaku, kde jsem i zapomněla ono kapesní vydání poezie, je to už mnoho let, tak je příjemné, žes mě popostrčil :-) A kladu si otázku, zda jsem kdy v životě šla za jinou než šílenou láskou. No možná, kdybych byla více rozumná, byla bych v mém věku moudřejší, tedy v lásce :-) Neustále mě překvapuje :-) Děkuju!
30.08.2022 14:24:12 | Vivien