U Madlenky

Do kabaretu večer při hvězdách
vykračuje si tak elegán v buřince
vkusně oblečen
aby se seznámil s dámou svého srdce.

Pomrkává u stolu
pije si absintha
a posečkává zatím nehnutě
leč jedna slečna mu dává najevo
že by ji mohl oslovit
a zatancovat si s ní valčíka.

Tu se už konečně zvedne
a přichází tiše k dámě
která se mu nakrucuje šatami
v květovaných vzorech.

Uctivě se klaním
a doufám že neruším slečno
ale mohl bych Vás požádat o tanec ?

Ano pane
moc ráda.

Podá mu ručku a on jí něžně políbí
jak se to sluší.

Protančí ve svém objetí noc
v hloubce jiskřivých očí
a touha plápolá.

Jdou unešeneni z kabaretu ven
již to cítili jako vodotrysk
který se obtočil mezi ně
a prozařoval jejich vnitřní oceán.

Drží ji pevně
něco v něm bublá
ona se tomu odevzdává
a smyslně si špitá o blankytnosti.

Plesám po vašem boku
Láskou jste mi nadevše
a věřím že i Vy
má třpytivá.



Hle úsvit trpký
probouzí se ze sna lepého
a je ji úzko
to jen iluze milovat
magic von čáry přespal tajně

u Madlenky sedmi koček

přesto jedna spředla klubko
co se umotalo na křišťálovém svícnu
jež si nitěmi hravě tiklo
a rty se rozezněly
v plachém Lúně.


Prosím ještě chci spát sivě
a nepolíbeně pít
ze tmy vidoucího skla
kde prozřím džentlmena
a rozpůlím jej
na svou zeď výhení.