zatímco z nebe padá

zatímco z nebe padá
voda mladá
nahá
ale den opouští touha

proč odemykat bez deště známé taje

dívaly se na mě v odlescích
šustivé ulice
ve tmavých modrých outfitech
a proto mizím v noc

ano zajisté někomu postačí
cestovat si v tobě
ale já jsem náročnější

mám snad milovat na dívce zmáčené šaty
nečekaně provoněné
ještě nedávno
hýčkané letním sluncem
a svítit jak lýtka tvoje neklidnější

být kapalný běžec na deštníku
s emocemi v krůpějích tekutých polemik ?

i v níž věřím

tak vzniká duha v srdci
prostý okamžik v nečasu

i když temný servis nebeských mraků
již láká prstíky stepující na skle

nemohu naplnit své zmizení
jak tvůj chemik
jak odlakovač na nehty vzpomínek
když místo tyrkysových perletí
nanášíš nádech světlých červených jeřabin
nemohu je nechat
suchým čau beru si jen polibek ze tvých rtíků
přijedu za pár dní

pa

nechávám tě
pomalu se přibližující něze v dívce rožnuté
až tají se dech otázce

já s tebou ?

nebo jít jen pro sebe si běhat na řetízku od jasu
a v říjnu se již stmívá po páté
zatímco z nebe padá

voda mladá
nahá
ve znamení váha

a dívka v barvě latte

chce ať odrazíme čas
na lesknoucích kamenech na mostě

ne neplač že nejsi bílá ale ze skořice
a já patřím dálce
ze srdce

neschovám nás
u zadumané řeky podzimem

naše loď je mokrá pro krásu

a ty nepromarníš se mnou doteky
až doma
až doplujeme
neuschneme

také ti nestačí co znáš
a ještě víc chceš ať to stříká

nespíš krajinou svého těla
a já ji odemykám
jsem pro ni

zatímco z nebe padá

amorova vláha

slzy

kanou
i mesiáši úžasů
že nejsem s tebou ale s jinou
a ona už je