puntíkované

nebylo nám přáno chodit spolu
proto dnes nosíš puntíkovanou
a jitřní chlad

puntíkované

dnes je vycházkový den
můžu si jít číst na lavičku k šípkovému tichu
za jasného odpoledne
rozzáří slunce své doteky

slunce ano
ale nepřijde v sukni s puntíky
že už dobře ví
jedna mi nestačí...

nebylo nám přáno chodit spolu
proto dnes nosíš puntíkovanou
a jitřní chlad
popohání tvé střevíce k pohybu ladností
vždyť na chodníku v parku ještě nestříbrní jíní
svých jiskřivých přání

nevadí ti mrazíky v nemocnici pod horami
když sluneční paprsky slibují
zapomeneš s ní na orion a hvězdy nad ránem
jsou sladký tečky

…

dobré jitro

přeje zdravotnice v modrobílém

přinesla jsem vám něco ke kávě
a víte že byste ji neměl

…

slečno víte kolik jsem jich neměl přečtených hned
protože přišly přerušit mé čtení

pro slané oči ?

v duchu pokračuji přijďte s pozdravy z nebeské cukrárny
až...

raději jsem to nedořekl ani v srdci
nemá smysl připomínat co oba víme

...ale dnes nebude chumelit
nevšiml jste si ?

...
a je ticho

a pod bílým pláštěm se skrývají puntíky

hledím že je nevidím

ano zajisté

beránčí obláčky než budou ve službě
slunce nosí modrobílé