Srdceryvné

Srdce
srdceryvné

se mi vrylo
do Andělky mé bytosti
kterou jsem miloval odjakživa
když mi bylo dvacet

a já se nemohl dívat skrz jejich očí
co mi všeptaly plaše hustý déšť
že brzy vzhůru zakvetem loukami
a zalijem tak po krajích nestárnoucí úsměv.



Z kaštanu tvých snědých kudrlinek se pomním
Lásko zdivočelá úsvitem

zamotávám si v ubrousku rtěnku
abych rád tě vynesl lesky blíž
jsi tak nesvá krůpěj

pro koho vlastně máš pírko z peří

ty křídly sletíš smírně
a za mnou to víří a vpadne

již hřeje mi tvůj popínavý vzdech

s údivem už na nic nemyslím
jen na obrysy vyhaslých hvězd

rána není.