Bijem pro srdce

Co by jen láska zastřešila si
snad pouhou růži vůní
snad ten svlečený list
co tak rád se vine k tělům světel
z blízkých již spočinutí.

Jak odpozorovat z hvězd lavinu
jež protéká spektrem nitra
vskutku tak
jak svádí čelem bory pták.

Co ty
té krajanky lépe mi znát
či poznat
chci tak moc milovat
neb tázat se mám v jedinkráte den ?

Zdali to jest kouzlem čár
doprovodím Vás až navečer
a polibek vyhloubím já
ten pán slušných mravů
než mne uniknete.


Hle
vcházím dovnitř komůrky
Hle
dlaně v klínů a svět ztichne
zastavila se ta hladinka
a v ní nivá sněhobílost
tou jsme vím.



Předeme jako kočka klubka
v loubí hrozinkami očének
to za vlnami doušků taje
což přivírá se jím dech vzdechů
jakým bijem pro srdce a k lícím

v němž kořen nosný nevyváženě ustrne

oným hlasem zhořlavých rtů
prořeklých.