Víš-li
Řekni mi,
jak poznám lásku?
Visí snad někde
na provázku?
Jakou má barvu
a jak voní?
Jak poznám, že chci
žít jen pro ni?
Řekni mi,
proč mě v srdci svírá?
Když každý tvrdí:
„Pravá neumírá.“
Proč bojím se o ni,
víc než o sebe...
Jsi ten můj, pravý?
A já pro tebe?
Tak už mi řekni,
víš-li sám,
to láskou se
v noci budívám?
A je láska tím,
co dá mi sílu,
nepsat jen tajně
po papíru…
... a říct ti,
že tě miluji.
....Však srdce ví to,ví to tak,jak ani slova psaná nepoví to,však srdce ví,jen pošeptá,obejme,Lásku nic nezastaví................Ji./úsměv/
19.01.2023 19:28:10 | jitoush
Láska je jako Tao-opojně voní, a to i bez vůně...něžně Tě hladí, aniž by měla ruce..zpívá Ti a Ty vnímáš její píseň ...která Tě hned rozezní, i když nemáš vůbec žádný hudební sluch...jo jo Dreamulinko...jsou to věci..ST*
18.01.2023 17:10:19 | Frr
...chci ji, potřebuji cítit, vnímat, slyšet... jako každý. Díky Frráčku:-)
20.01.2023 10:44:32 | Dreamy
Dreamy, ta píše! ST
17.01.2023 18:28:06 | Lioness
To je od tebe hezké Lio...sama jsem zvědavá, kdy to zase na chvíli ustane:)
17.01.2023 19:41:27 | Dreamy
...krásnější než jen říkat je se tak chovat...třeba beze slov.
17.01.2023 16:48:57 | Marten
Jak jinak...:)
17.01.2023 17:37:42 | Dreamy
...já na slova moc nedám...;-)teda to by básník neměl říkat..;-D
17.01.2023 17:41:04 | Marten
Já ti v podstatě rozumím... pokud "to" tam je, člověk pozná i beze slov.
Sama se nesnažím slovy plýtvat, ale zároveň bych lhala, když bych tvrdila, že slyšet říkat člověka, který je pro vás velmi důležitý, cokoli hezkého mi nedělá dobře. :)
17.01.2023 17:46:53 | Dreamy
Víš-li… pošli to dál, by se chtělo říct, ale je to jen opět řečnická otázka, na kterou už odpověď dávno znáš.
Jak výstižně napsal Ivan Sviták v doslovu k antologii milostné lyriky čtyř tisíciletí „Sto tváří lásky“:
„Důkaz existence lásky, je v tom, že se děje. To je vlastně jediná nesporná definice, apelující na celého člověka, a zároveň dokonalý paradox logiky a praxe lidí, pro něž dokázat lásku znamená ji uskutečnit i zničit. Láska je dokazována a hubena týmž procesem, který je zároveň naplněním smyslu našeho existování, takže když člověk nemiluje a není milován, pak se úporně ptá, nač existuje, právě proto, že mu nikdo druhý, ani on sám, nedokazuje vlastní existenci jako bytosti hodné lásky, v jejímž jménu dokazujeme sebe a ničíme svůj život, až k smrti. Naplnit úděl člověka znamená milovat. Definovat lásku znamená zničit lásku jako lásku. Učinit druhého člověka první potřebou sebe je praxí lidské moudrosti a moudrou praxí lásky, která může být vším, čím jsou lidé.
V komentáři k tvé básni “Říkáš“ jsem již něco z I. Svitáka citoval, zopakuji to i teď, patří to sem:
Má tisíce tváří a všechny říkají: Miluj a nečekej až budeš milován. Moudrý rozum chápe, že tělo je moudřejší než rozum. Cesta lásky je důležitější než cíl lásky. Miluj a dělej co chceš.
Amo quia absordum.
Ama et fac guod vis.
Je dobře, že se v noci budíš láskou a přemýšlíš o ní, potom se o ní dovíme víc. Ano, láska je to, co ti dává sílu. I ostatním, co nepíší tajně po papíru. Rád jsem četl, bylo mi hej.
17.01.2023 16:10:51 | blues
Díky za velmi výživný komentář, věřím źe pro každého, kdo se tu okem chvilku zapomene. Vážím si toho. Díky:)
17.01.2023 17:39:40 | Dreamy
Řekni mi, řekni... ale on nikdo neví. Když horké srdce, půlí se ve dví. Po sladkém řezu roní se v obavách. Jak oliva v lisech, Madeirských zahradách.
Ach, lásko. Tolik štěstí i bolu uneseš. Ale jen ty, naš život povzneseš.
Jsi ve formě a tvé básněnky k potěše Poetko.*
17.01.2023 12:39:44 | šerý
Jako tvé milé komentáře...ty zahrady, tam by se dalo lehce navázat... s láskou:-)
17.01.2023 12:49:09 | Dreamy