Tečka na konci sloky

Až jednou ta dívka vykročí z temna,
navždy budu vědět, že je jen jedna,
a budu si jist, že ty její kroky,
udělají tečku na konci sloky.

Až jednou ta Krásná vykročí ze stínu,
všechny ty křivdy, možná jí prominu,
a budu se snažit jen o lepší snění,
třeba jí to taky změní.

Třeba si vzpomene za deset let,
že jsem pro ni ukradl celičký svět,
že já byl ten, který ji věřil,
koukal jen na ni, a jinak nežil.