po máji přijde čas kopretin

ahoj tati
už kvetou šeříky

a já se stále držím

s pomněnkami

a jaký je tam život?
slyšíš tam jiříky?

víš já ty pomněnky dne držím nad vodami

svítí bleděmodrými kvítky
a šeříky voní májovou ulicí

kde jsou ty chvíle kdy jsem znal evy ivy jitky
i jiné dívky
než chtěly být

dál

a raději samy

často se slzami ve své kytici

...

nikdy jsem to se ženami neuměl

poslední jsi znal

víš kolik let jsem žil u ohně
až domácí krb se v boji samot vzňal

tenkrát jsi mi v sivém čase psal
život nezanevřel na nás v jsoucnu
s city naslouchal a dál při mně srdcem vzpomínal
kde přece procitnu
jako kdybych spal

v zahradách ta kvítka šeptají svá ach
to asi žena nepochopí
co je to pro muže
ti ledoví nám snad dali boty

víš jak jsem já k tobě přišel bez růže

zarmoucený jsem sotva hledal slova
zázvorový čaj mě nejen ruce hřál

a kdesi v dálce má básnířka? slečna? sova?
a ty jsi místo mě o lásce povídal

neslyšela to
a já večer jel domů
že jsem syn


později z těch žen mé srdce .amor .nebe .cín

u potoka s kaskádami též není šedavým
zelenají se lístečky
a břehy vrbovím

...

ahoj táto
na zahradě u branky
nám kvetou pomněnky

a je máj
ne já se neloučím
jen mlčím a vím