Jsi ráno nic, a večer nikým?
Taková bývám bez psaní.
Smím ti dát víc, až tě chytím?
Vtisknout ti lásku do dlaní?
Pod šaty hledám si svolení
Dotykem zjistím, že smím
Večer se v rozbřesk proměnil
A tak se s tebou probudím.
Jsem ráno hej, a večer počkej
Když hroty tlačí na list papíru
Jenom se prostě všemu oddej.
Já si tě napíšu sobě na míru.
....
Není večer, rána jsem se nedočkala
Víčka se zvedla, skončil můj sen
Vždyť já jsem o ní nic nenapsala!
Psací stůl je však připraven.