Do černé země zarůstá pocit,
šlépěje krajinou na hřbetech snění.
To tys ten bílý květ v poslední noci,
to tys má obava z probuzení...
Řekla jsi: "Miláčku, s dravčími spáry,
plný jsi lásky, hrůzy a něhy...
I kdybys odletěl s příštími jary,
staneš se bystřinou, já tvými břehy."
Právě jsem přemýšlela, co si dát ke kávě a kousku štrůdlu a přišel mi na oči tvůj krásný text.
To ráno se teď zdá téměř dokonalé.
Díky. :)
01.06.2023 06:22:32 | Dreamy
text Tvůj jak požehnaná řeka plná bohatých meandrů- fakt jsem moc rád, žes pořád ještě tu** ST*
30.05.2023 11:42:43 | Frr
Ale jo, jsem :) Ono nemá smysl se jakkoliv rozčilovat či komunikovat s lidmi, co nestojí o diskusi, nehledě na to, že toto je literární prostor a tahat sem politiku je nesmysl. Přál bych si, aby to tak zůstalo a proto zůstávám i já. Díky za krásnou stopu a pěkný den!
30.05.2023 12:16:33 | vrbák
Řekla bych, vrba se uchytí v každé vodě... :) Zrovna mám dva špalíky a vypustily kořeny, jsou celé zelené a přemýšlím, kde dát, že zkusím na břeh k potoku...
30.05.2023 11:24:58 | Philogyny
Ja potřebuju speciální vodu a havrana, co našeptává, ve větvích:) Děkuju za stopu!
30.05.2023 11:27:51 | vrbák
.....Tato Tvá poetická linka ve mně vyvolala "pohyb"duše.....děkuji Františku....Ji./úsměv/
29.05.2023 16:57:48 | jitoush
Pohyb duše je přesně to, co by měla báseň vyvolat :) Moc děkuju, mám radost!
29.05.2023 18:50:10 | vrbák
Moc moc krásná :)
29.05.2023 15:26:41 | Peregrini
Moc děkuju, slečno Peregrinová:) Každá zanechaná stopa je radost, když ten text s někým pohne.
29.05.2023 15:53:24 | vrbák
Františku...ta zralá a vyplatilo se na ní počkat!! ST básníku!!:)
29.05.2023 13:06:10 | Malá mořská víla