Kůň s klisnou

Kůň s klisnou běží,
hukotem pražských věží,
na vesncích sněží,
kůň ladně s klisnou běží.

Sromové aleje,
plny vůně svěží,
kde rosa na nich leží,
kde vlhká růže leží.

Cválají přes alej,
plni jejich síly,
co den za dnem sílí,
cválajíce si pro trofej.

Cílem jejich života,
není deska kulatá,
neb cesta samotná.

cestují a putují,
každý snad den,
kdy splní se jejich sen,
ten překrásný sen?

Do cíle mnoho nezbývá,
cesta už uhýbá,
a dne už ubývá,
kde jejich cesta končívá?

Neposední to koně jsou,
den za dnem cestujou,
včera, dnes,
a snad i zítra.

Jejich cesta,
dnad nikdy nezkončí,
kdo to však ukončí,
kdo to celé zkončí?

Čas přeci,
mocný to pán,
co nikdy nebývá sám.

Láska asi zkončí,
musí přeci,
i než vlas je tenčí,
tedy se lehce ztenčí.