Pro...

Slunce usnulo za obzorem,utichla ptačí hnízda
a na obloze se objevily první světlušky hvězd
jsou tam tři andílci,spolu se vznáší
poslali lásku nám z nebeských cest
viděli srdce dvě,po lásce toužící
spojili cestičky osudu dvou
z oblaků věčnosti dali nám sblížení
vložili do tlapek,tu ruku tvou
dali nám to,co jsme cítili
nežli nám odešli daleko spát
můžeme říkat,zas slůvka kouzelná
medvídku,myško,mám tě moc rád
oni se dívají,šťastni jsou za nás dva
nechtěli odejít,nechat tu splín
dali nám do dlaní touhu i stýskání
v objetí polibky,volnost a smích
letí k nim nahoru při každém setkání
cítí,že šťastni jsme v uličkách svých
drželi ruku svou,nad hradem na skále
i svatou Barboru musí už znát
řeky dvě spojené,park s keři jasmínu
všude kde říkal jsem mám tě moc rád
dali nám hvězdičku,která je naše jen
oni ji hlídají,když jde noc spát
spolu sní navěky,svůj věčný sen
dali nám vše,co jen mohli nám dát
jsme jak dva blíženci,siamská dvojčata
známe se tisíc let,možná i víc
duše dvě spojené,čteš moje myšlenky
i proto lásko má,chtěl bych ti říct
píšu ti básničku,je jenom pro tebe
hádej kdo vede tu ruku teď mou
láska ta andělská,jenž nikdy nezebe
ta,která udélá jednoho z dvou
pošlu ji po hvězdách,ráno ty najdeš ji
vzpomeň si na kluka co tě má rád
chce ti dát lásku svou pod nebem s hvězdami
pod sluncem zářícím s tebou se smát...