První láska

Stýská se mi moje milá.

Stýská.

Naděje v nás kdysi žila,
když byla jsi mi blízká.

Teď vzdálená jsi na hony
a já s hlavou v dlaních.

Splašené mám hormony
a šedost ve skráních.

Nebe plane západem
a východ je až zítra
Steskem denně polapen
v chladu ranního jitra.

A co Ty, jak to máš?

Vzpomeneš si někdy ještě?

Máš stále krásnou tvář
co nezměnily uplakané deště?

Věřím, že tomu tak je
a i kdyby tak nebylo
Tvé srdce dobro seje,
a city nejsou Babylon.

Jen se mění
ve stesk
a zapomnění.