foto: mapato
včera svlíkala se v trávě
dnes v peřinách
orosené pampelišky už nás znaj
my milujem se všude
přes okraj
běžných dní
brouzdám se rozechvěn v jejích mokřinách
její vzdychání letí po horách
nebo ztlumí se ve zmuchlanejch peřinách
pak ticho a klid
jen naše srdce jsou slyšet bít
Slova jsi vzal... nevím, co říct, nevím, co napsat...jen vím, co cítím po přečtení tvých řádků...a za ty emoce, které jsi vyvolal, veliký dík, příteli. Opravdu děkuji. Potřebovala jsem.
15.11.2023 19:20:50 | cappuccinogirl
nesmírně si vážím Tvých slov, milá cappuccinogirl, mám radost, že takovou měrou jsem radost způsobit dovedl já Tobě...těší mě, být v tomto směru pachatelem...
takže, hurrrá do dnešního dne, ať se Ti daří, milá přítelkyně...v
16.11.2023 04:47:24 | mapato
Romanticky ses rozechvěl, jak kytarová struna španělky. Však vždy lépe básnit o zamilovanosti, nežli vytřásat kosti ze splínů.
O to foto (hegot, koukám že jde to říci i po zpátku) je prima zavadit. Mám rád ladná zakřivení. A zde v pěkném unaveném šerosvitu dne, z trávy nad hladinou hřbety velryb. Jo, dal jsi dnes pěkný počinek!*
15.11.2023 12:53:30 | šerý
mám asi takový tušení, co ladný křivky ráčejí Ti připomínat...věru nejsem tomu jinak...a tak budu s Tebou nadále snít o hřbetech velryb - a o čem to ještě?
Děkuju Ti, milý šerý za krásný písání, užij si dnešního dne...doporučoval bych skopičiny, hlavně nic normálního...to by jsi pak šel proti proudu... a Ty víš, že to se nedělá...v
16.11.2023 04:39:15 | mapato