Potřeby
Potřeby
Nepsala jsem báseň, abys plakal
Ale chodily ve mně Tvé boty
lehkým krokem šlapaly do tempa
Tvého hrudníku zatnutého v pěst
na mé dlani
Jaks ji nosíval po kapsách
Skříňka je rozbitá
Nepotřebuješ tělo
Abys slyšel, kolik slok má půlnoc
A já nepotřebuji Tebe
Aby souhvězdím křičela láska
Ale chodily ve mně Tvé boty
lehkým krokem šlapaly do tempa
Tvého hrudníku zatnutého v pěst
na mé dlani
Jaks ji nosíval po kapsách
Skříňka je rozbitá
Nepotřebuješ tělo
Abys slyšel, kolik slok má půlnoc
A já nepotřebuji Tebe
Aby souhvězdím křičela láska
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
zníš :) modrým vesmírem plná lásky i ran... Tak půvabně.. nenásilně a přec naléhavě... Díky:)*
09.12.2023 14:41:30 | narra peregrini
Děkuji Ti, že nasloucháš...** Ano, je v tom vše, co mělo by být naléhavé...
09.12.2023 19:38:29 | Ophelia81
Tuhle si přímo ukládám. Procítila jsem si, srdce buší, protože tuší...
zatra kdyby ty boty chodily jen tím lehkým krokem a nebyla tam ta pěst, hned by mi bylo lehčeji... ale poslední dva řádky, to je velký wow a jooo a dobře, Ophel.
Měj se co nejhezčejc... *
08.12.2023 09:28:41 | cappuccinogirl
Moc Ti děkuji, Cappu, žes zase procítila. Někdy je dobré to prožívání uvnitř externalizovat v básnické obrazy... Krásné dny i Tobě! *
08.12.2023 15:02:28 | Ophelia81