dobře se mi žilo
kdysi
vzpomínal jsem na obrysy
tvého těla
chvíle osamělá když se rodí
z mechu přání
šaty které shodíš
odříkání
slyším ho uvnitř tam za očima
spočítám touhy, ale co s nima
přece je ..jen tak do trávy
a ještě k tomu když den bílý
bez slávy a všech tě věcí kolem
honem !!
říkalas „někdo nás uvidí“
a pak ty řeči co se nesou
s větrem
v zádech od lidí
jen se směju, čas si plyne
tam
kde konec žije
neodkladný
prý je pro všechny stejný
tak mi dovol
budu spěchat po křivkách
jen nevynechat
žádnou
pohledem do očí poprosím ticho
o podporu
tak jak tenkrát
pod sluncem spolu v jeden stín