PROTĚŽ
kolik ještě jar
a kolik lét
ač poměrně již stár
budu smět brázdit svět?
a v kolik teskných podzimů
či protivných zim
kterým rád leccos prominu
snad ještě doufat smím?
proč se tak hloupě ptám?
ať málo nebo víc
jen nebýt nikdy sám
to je to co chci říct
na tom mi hlavně záleží
vždyť zažil jsem už dost
proto nic tolik nestřežím
než lásky tvé nebýt prost
mých snů jsi vzácnou protěží
v srdci mém ten nejmilejší host
Praha, 3.3.2024
https://www.youtube.com/watch?v=HDbpZpm9j9c
Hurá! Hurá! Hurá! Přísně chráněná alpská trvalka opět na loukách, hned mi úsměv vyčarovala. A jak někdy píše mkinka, trala, lala, lala*
04.03.2024 10:38:32 | Vivien
... jen nebýt nikdy sám... kéž se tak stane, a Tvé přání se Ti vyplní, Josefe...
Moc pěkná báseň.
03.03.2024 15:58:57 | Helen Mum