Anotace: Vytahal jsi všechny nitky...
Netaktní host zavzpomínal,
tvá vůně z mé košile,
snad nastal čas došílet
a vyprat...
Bývali jsme jak ta látka,
chatrní a vybledlí,
v prázdnu jsme se dovedli
hřát...
Křehká láska z pěti stehů
navlékla čas do jehly,
rozedraní ulehli
jsme spát...
Rozteskněná pláče krajka,
až se v prsou rozední,
nezbude z ní poslední
nitka...
Košile se s nocí krátí,
zklamaně ji srdce páře,
vysvléknu se ze žaláře,
mám sto jiných košil...
Ale žádná nevoní po tobě...
Nescházíš z cesty, neuhýbáš, tvé texty mají hlavu i patu a jsou neotřelé. Díky a zdravím.
16.04.2024 21:09:40 | Matahaja
Křehká láska, kolik jich ještě bude, lásek, košil. Každá bude hřát i studit. ST.
Silné verše.
14.04.2024 21:19:21 | Paulín
Ta je úžasná. A nejen proto, že hluboce rezonuje s mým nynějším stavem. Děkuji, že jsem mohla číST
14.04.2024 09:05:51 | Lexi