Byl v horách. Byl mžik. Byl stín.
Ona byla noc. Šla rovnou k němu. Našla ho.
Byla tvář, která mu chyběla:
„Vypadáš jako nějakej zkurvenej vlkodlak.“
Když odešla, byla tichá a bledá.
Byl v horách.
Zešílel nebo šílí svět?
Údolí pod ním
jsou plný hoven falešnejch bohů konzumu.
Je sám a nehraje si na to.
Kdysi chtěl být malířem,
ale rozmlouvat s idioty o idiotským
vylhaným umění…
Ještě jsou takoví,
co umí jazykem bříz
poslat zprávu po hvězdách.
V léčebnách.
Byl v horách.
Byla horou.
Změnil jsi tady styl psaní a sluší ti to. Tu první četla hnedle několikrát po sobě a zasnila se, po dlouhé době.
15.05.2024 13:17:57 | Philogyny1
Velká paráda!
20.04.2024 23:06:31 | Žluťák
milý vrbáku, dnes jsi mě donutil se přihlásit :) jsem nadšená, jak ses mi zas svou básní zaryl pod kůži... Skvělá... Uložím si.. chybí mi hory.. díky
20.04.2024 22:47:26 | narra peregrini
Ještě jsou takoví,
co umí jazykem bříz
poslat zprávu po hvězdách.
P.S.V nich i mimo ně........Ji.
20.04.2024 22:07:31 | jitoush
Odpuštění nechodí po lidech, ale po horách? Nový Zarathustra? "Divnost" při pohledu z výšky jeví se jinak...
20.04.2024 21:22:28 | Ophelia81
První myšlenka, nerozumím tomu, provokuje a ostří mírný vulgarismus. A vzápětí hned druhá, i tak se mi tento neotřelý text líbí, nemusím mu rozumět a vulgarismus má přesně ten způsob použití, kdy se tím obsah textu podtrhne. Svět je plný tichých bláznů. V horách i léčebnách. Někteří jsou krásní. Nahoře i dole. Konzum už neřeším, v mých očích nemá místo, stojí mi ve slunci, co svítí všem bez rozdílu, proto je to boj s větrnými mlýny, což je plýtvání vzhledem k vymezenému času "tohoto života".
PS Hory miluju. A vidět jestřába v letu nad horským údolím, je blahodárný okamžik ticha.
20.04.2024 21:21:14 | Vivien
Moc děkuju... Cítíme to, myslím, stejně. V horách, ideálně sám, se cítím dobře, svobodně a radostně. To dole rád nechávám za sebou :)
21.04.2024 16:53:14 | vrbák