A stále v dobách dávných, v dobách minulých
tiše tančí ti, co již zesnuli,
tiše tančí v plné koncertní síni
zbaveni stínů, zbaveni viny.
I my s nimi budem jednou tančit,
má lásko, jen ty a já spolu v objetí
věčným večerem budem plout nespěchající
jen ty a já zbaveni zajetí.
Chytneš mou ruku a pohlédneš na mě
pohledem krásnějším než vše, co na světě znám.
Řekneš,
tu věčnost spolu zvládnem hravě,
když ty máš mě a já tebe mám.