Jsem jak uschlý list.
V tvých očích chtěl bych poznat číst.
Tvou touhu, klid, nepokoj i žádostivost.
Prosebně toužit o tvou jasnozřivost.
Ranní chvílí s tebou být omámený zcela.
Čekat pak dychtivě dnem celým až do večera
na rudou oblohu, slunce co zapadá.
Vlídná a milá společná večerní nálada
otvírá náruč něžně pro chtění milování.
Brání se mozek, však tělo se neubrání.
Toužebné doteky, vlhkost i žár
tvé ruce, tvé hřejivé dlaně
rozproudí krev mou tam dole v žilách.
Tuhost kůže pak poznáš i měkkost srdce mého
laskavé pohyby v dychtivém sevření tvého.
Pak celým tělem chvěji se jak osikový list
už plný vláhy milování.
To v očích tvých já naučil se číst.
Děkuji za to milá, za vláhu co rosíš mé zvadlé tělo.
To zvadlé tělo jak uschlý osikový list.
A já též...no pane jo!......a něha tak krásně skrze slova prosakuje.....no pane jo!Ji.
07.06.2024 21:33:45 | jitoush
...tvá duše je mladá, líbí se mi:-)
A tohle tvý dílo taky, moc hezký:-)*
07.06.2024 18:44:00 | cappuccinogirl
Moc vám děkuji, že se vám líbí. To moc potěší. Opravdu.
07.06.2024 18:52:24 | Paulín
Zatra, vykáte... tak to se omlouvám za tykání, snad se nezlobíte... promiňte, ale tady mi to tykání přijde tak přirozené, že jaksi dopředu použiju tuto formu oslovení:-)
07.06.2024 18:59:16 | cappuccinogirl
Jo, tak to je jen můj zvyk, můžu i tykat. Tak díky Ti moc.
07.06.2024 19:00:52 | Paulín
Já děkuji, že se nezlobíš... tykání je mi bližší. Přeju hezkej večer:-)
07.06.2024 19:15:33 | cappuccinogirl