Anotace: Loukou se prohnalo stádo...
Kráčej travou,
ale tiše,
vzbudíš touhu pampelišek,
chtivost kopretin.
Jsme jen my a
tahle louka,
každý svoje kříže stlouká
vlastním kladivem.
Jsme jen my a
polní cesta,
strniště nás právem trestá
za bezděčný krok.
Jsme jen my a
říkáš promiň,
v člověku se občas zlomí
srdce, tužka, kost.
Kráčíš travou,
louka píše
o zvadnutí pampelišek,
mdlobách kopretin.
Nabízí se říct "ty krávo v takový louce, přežvykuje si celý stádo"... prostě pěkný. :))
16.06.2024 21:14:44 | Jiří I.Zahradník
....Nesem si je tíhou jati,slzy kanou pro dojetí,jindy na osten.Nesem si je někdy lehce,do objetí stelem měkce,pramínky vážem na prsten.....dřevěné kříže praskají..
.....pod sluncem......Máš to hezké Lesní....Ji./úsměv/
16.06.2024 20:01:40 | jitoush
Křehká, tiše hovořící báseň, plyne přirozeně, tedy skvěle autentické!
15.06.2024 23:00:16 | Ophelia81
Prošel jsem se Tvými verši a nechávám cestu v sobě tiše doznívat...
Krásná báseň!
15.06.2024 21:09:49 | RadekČ
Přihlásila jsem se jen abych ti vysekla poklonu:) lahodné verše, drahá Žínko*
15.06.2024 20:45:47 | Sonador
Luční psaní?
Já nedýchám ani...
Jen čtu zas a znova
ta tolik oslovující slova.
15.06.2024 20:25:47 | cappuccinogirl
Pokosená, seschlá louka,
další verše z houští souká,
léto dýchlo na kosatce,
děkuji a měj se sladce!
15.06.2024 20:32:56 | Lesní žínka
Pokosená, trávou voní
tomu, kdo se projde po ní,
vypráví,
co jen ona ví...
Příjemný večer i tobě:-)*
15.06.2024 20:36:36 | cappuccinogirl
Jsme jen my... A už chápu.
Proč Tvé srdce se v tichu skrylo.
15.06.2024 20:11:39 | Tom4594
Když se skrývám v šálu ticha,
moje duše nedoslýchá,
jako právě teď.
15.06.2024 20:36:23 | Lesní žínka
Věčné ticho a tichý čas,
Svoje verše proste o radlici.
Vždyť další ženci a tráva roste.
Měsíc po měsíci.
15.06.2024 21:17:36 | Tom4594