Anotace: ... když vás totálně opustí vyjadřovací schopnost, ale přece to musíte říct...
Dálka k zbláznění
Jsi měsíc, co vlasy koupe si v řece.
Pohlédnu vzhůru, k smrti jsi vzdálená,
dotknu se hladiny; tak blízká přece…
Jsi popřením samoty,
i duše prázdnoty,
bylinka z hájů prastarých pověstí,
trhaná v půlnočním tichu.
Pramen všech slz prolitých ze štěstí
i klidného, šťastného smíchu…
Jak úlevný déšť, jenž tušit je v povětří,
jak strom, který stínem svým konejší,
prosím tě nahoru ať vláhou nešetříš,
i o chládek tvůj tam vezdejší…
Vím, že v té dálce, která mě leká,
sedíš tam v nějakém „kdesi“.
„Chceme, abys věděl, že na tebe čeká.“
mi do duše šeptají lesy…
....Věř tomu,co lesy šeptají.............Jinak....básní Ti to tady hezky....Ji.
16.06.2024 20:08:51 | jitoush
... tak já dám na tvou radu... a moc děkuji... :)
16.06.2024 20:19:53 | mravenec
Je nádherná, děkuji, že jsem mohla číst
16.06.2024 09:21:36 | Lexi
... to já děkuji za přečtení i pochvalu... JT
16.06.2024 14:00:33 | mravenec
...takovým lesům naslouchat... krásné*
16.06.2024 09:18:11 | Sonador
... to je; ani nemáš tušení... a moc děkuji...
16.06.2024 14:01:30 | mravenec
Nádherná. O své vyjadřovací schopnosti se neboj, máš je úžasný.
15.06.2024 21:55:43 | cappuccinogirl
.. děkuji; i těšínská jablíčka jsou někdy potřeba... ;)
15.06.2024 22:03:13 | mravenec
Velmi často právě tahle odrůda:-)
Příjemnej večer tobě.
15.06.2024 22:06:35 | cappuccinogirl
... díky...
15.06.2024 22:08:00 | mravenec