Žně
Žně
Anotace: Očím zlatozeleným...
Máš oči jak louka po žních,
když v létě dva ženci zbožní
kráčí polednem.
Zrudlé tváře, těla statná,
propocený oděv z plátna,
bez bot, beze slov.
Dvě kosy, dva džbány piva,
ženci jdou, krok s krokem splývá,
jeden povídá:
Žiju jenom v těchhle polích,
kdybych moh, tak psal bych o nich
jako o lásce...
Objímám je za úsvitu,
pro zlatavou krásu chci tu
navždy spočinout.
S touhle krajinou, s žádnou jinou,
v jeden úhor toužím splynout,
jak ji miluji...
Odmlčel se, pohled snivý
hladí louky, stráně, nivy,
víš, kdo je ten žnec?
Komentáře (20)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Námět je podán moc pěkně, text je srozumitelnou formou napsán,bez rozervaných metafor,což kvituji.
05.08.2024 16:32:11 | Admirál
Summerhill ...
25.06.2024 09:33:04 | Tom4594
Tvé mlčení a činy, jež se (ne)konají...
Žlutozelené oči vlků,
co v nich není viny.
Toho žence
do Otčiny
zpátky volají...
25.06.2024 11:41:46 | Tom4594
....Líbí....ta opravdovost.....to když se pro něco hoří.....Ji.
24.06.2024 19:38:11 | jitoush
Poetika 'par excellence'!
24.06.2024 18:59:26 | Žluťák