Chvíle štěstí

Chvíle štěstí

Z tvých očí hleděla louka i nebe,

noc sfoukla těžký dech léta

a vodopád z rukou jak první hřích,

stékal nám po kůži i s pěnou dní;  

pak náhle byl vrchol na dohled…

Však když noc zažhnula svíčku v okně hotelu,

o kterém jen Orli umějí zpívat,

tvé srdce zabušilo v mých spáncích

a naše malíčky se v letmém dotyku protnuly…

poprvé…?

Snad, ale bylo to jak svaté příjímání

a všechno na světě milování

sklopilo cudně svůj zrak,

před touhle chvílí…

Tedy vítej, v recepci hotelu,

který tě učinil na chvíli šťastnou…

tak…