Pohádková
Pohádková
V prstokladech bralas mi dech
krásou, která vyprávěla
příběh noci potisící
jít pro nový začátek,
v gestech uhnízdil se spěch,
v pohádkách ses rozplynula
v mezihvězdnou létavici,
padlas něhou do krajek.
Našel jsem Tě v sedminebí,
četl jsem Tě souhvězdími,
spojoval nás nesmírnem,
tajuplným políbením
zítřek nikdo nevypoví,
přesto tvary lipovými
zpití láskou pod vínem
všem zítřejším rozedněním
sami v sobě prominem
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...V sedmém nebi Hvězdy blikají tak nějak jinak......možná to známe v zasnění,za zavřenými víčky půlnočního ticha,kdy vše je možné a někdy si to pamatujeme a někdy ne......a když ano,tak si uvědomíme,jak to doopravdy je a odkud jsme a kým jsme.........krásně jsi to propojil milý Jiří.....Ji./úsměv/
08.08.2024 21:08:51 | jitoush
Je vždycky nesmírným potěšením číst tvé básně, moc ráda jsem se u tebe zastavila... už teď vím, že se vrátím, příjemný den, Jiříčku*
06.08.2024 18:05:53 | cappuccinogirl
toulat se sedminebím mezi hvězdami... a krásou tvých slov... překrásné, milý Jiří*
06.08.2024 09:25:56 | Sonador