Padesátý druhý dopis lásce
Padesátý druhý dopis lásce
Vyplakala bych se,
ale Ty nejsi.
Samota rdousí.
Koláž barev
v rytmu namíchaná,
ale struktuře
chybí dva.
Už nemaluji.
Proč?
Není to komu ukázat.
Hraji si s vánkem slov.
Bez doteků
němý rozkrok.
ale Ty nejsi.
Samota rdousí.
Koláž barev
v rytmu namíchaná,
ale struktuře
chybí dva.
Už nemaluji.
Proč?
Není to komu ukázat.
Hraji si s vánkem slov.
Bez doteků
němý rozkrok.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Už u prvních dvou veršíků jsem se, relativně na dlouho, zarazil. Pokud on zemřel, říkám si, tak proč se nevyplakat? Další možnost vidím jen tu, že nikdy nikdo nebyl, že snad autorka (jako malý princ) má svou planetku, kde je takto dokonale sama?... No, jsou různé básně o samotě... jsou vůbec různé básně. Myslím, že více tajemství by neškodilo, třebaže od začátku je vlastně celá "věc" jasná, ovšem závěr prozrazuje i to, co neměl.
18.08.2024 14:57:32 | jarynn
Ono to není báseň,
ale obraz na stěně.
Abstrakce uvnitř i vně
ve vlastním vesmíru.
Mlčení i bolest v gejzíru.
Vyjádření v intimním prostoru.
18.08.2024 15:06:49 | mkinka