Noční Slavín

 

Noční Slavín 

 

Tam kdesi v neznámu, hrob tesklivý v dáli.

Paleta zlomená, oči za brýlemi pálí.

Prokašlaná smrt před Apokalypsou,

pak tóny, které do Nového světa srdce zvou.

A o pár kroků dál

básník, který vzal

klid generacím snílků,

co žily romantickou chvilku,

kdy hlas hrdličky v Máji

k citům průzračným,

v nichž nemračí se stín…

zval…

Však opustí mě snění,

zde místo pro něj není,

když smyčka z kamení,

je věčným znamením

bezpráví a krve, jež volá do nebes.

Pak Vltava mi šumí,

smyčci, jak to umí,

jen jeden z tisíce…

Za svitu měsíce

projdu těmi místy,

kde dojetí mě provází,

a jsem si zcela jistý,

že kromě tvojí krásy  

nic jiného mi asi…

neschází…