Máta
Máta
Jako knoflíček živůtku,
co do něj nit proniká
jsem uprostřed touhy Tvé duše
co přede mnou se vysvléká
a zavoněla jemně mátou
i ty city nás často zmatou
ve chvilce omámí,
k zemi přibijí vášeň,
aby vpila se do vesmírných trámů
kde to horké rozleje se
a pak v kapkách deště
vrací se zpátky na Zem
i na tvé vlasy dopadá
prosím, prosím, naprš ještě
do horizontu naděje.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
....Krásně vyjádřeno....Krásně vyjadřeno....jadérka v tom napršení.....vyklíčí onou nadějí....Ji./úsměv/
17.01.2025 23:07:23 | jitoush
Uprostřed touhy duše?
Tak na tom místě se spolu s tebou zastavím a porozhlédnu se...
KRÁSNÝ MÍSTO, krásná báseň*
17.01.2025 22:56:41 | cappuccinogirl
Velmi pěkné, máta je dobrá rostlina a má široké využití v lidovém léčitelství.Je dobře zazpívat o ní v lásce.
17.01.2025 15:37:09 | mkinka