opatrně jsme se rozjeli

zimní den mě vytáhl z postele
již brzičko

nálada
je kočička které se nedává mlíčko

je pondělí
smutný čas kdy slunce nevidět
a přesto sníh jde dolů
i ze střech

z garáže jsem vyndal svůj bicykl
že sjede do obchodu
pro včerejší rohlíky

z kopečka se mi to smeklo
a tak jsem skoro
zaparkoval v protisměru
chodníka

kde se na mě díval veliký pták z krmítka

a v černém fraku mi vesele povídá

* včera tu byl i strakapoud
* sýkorky
* vrabci
* ba i ti kosáci klovali do jablka

* ale že sem přiletí
* i cyklista?

* to je nevídané
* neslýchané

* kdo by chtěl takového milovníka za plotem

* ty asi jsi lovec vloček že ano?

* dobře že na zahrádce měkne přes metr sněhu

anděli
opatrně jsme se rozjeli
ovločkovaní ze smutku a zimních starostí
v docela obyčejný den
za rohlíky včerejšků

budou k párkům s hořčicí

já se vždy s oblevou probouzím

místo slunce pálí zablácený křen

již v mikrovlnce tavím pečivo se sýrem
přemýšlím chvili jestli dám i kečup

teda ale z toho kopce

sešup

vždyť je teprv leden

snad utěší mě horký čajík
i když není s medem

potom navštívím listopádící časy z blat

už mňoukají kočičky
rozkvétají vrbičky

nelinka u branky nečeká
nevyhlíží
ani z okna

a já nevím jak mám být rád

za celou zimu nepotkal jsem na samotě ani člověka