sázela jsi hvězdy
do záhonů
opilá noc se ti smála
...
měsíc tě sledoval
stříbřitým
zrnem
...
od semínka
do plného
květu
...
s lunou v očích
a krásou kroku
tvé paty tančí
...
vzešla jsi
z půdy nevinné
jak to telátko
prvorozené
...
zvony Tartu
šeří zvuk mlýnku
v mlze ticha topí vzlyk
...
drtí tě
...
jak křehkou konvalinku
rozbité střepy
tichého snu růže
v barvách se ztrácí
stíny bosé
...
mlýnek se točí
kam tě to vede
...
prach na cestě
tvůj příběh
skládá
...
mlýnek
ten nespí
otáčky času
zastavit nejde
...
a v srdci to šrotí dál
ať to plane
ať sjedu ten proud
co břehu nemá
...
jsi magie
co šeptá
...
pod kámen
ukryla jsem
své cesty skryté
...
Název díla: Mlýnek času, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, Zpěv a Obrázek: AI
Čas je nádhernej motiv pro básně a Múze se dvoří mezi zrnky přesýpacích hodin.
Tvá báseň je nádherným obrazem noci
odrazem srdce, v němž pocit procit
láska je všude
a vždycky bude**
07.03.2025 23:32:40 | cappuccinogirl
Cappuccinko, Tvoje komentáře jsou tak nádherné.
To musí mít prostě člověk v srdci,
aby dokázal vyjádřit myšlenku,
v tak nádherných obrazech, jako to umíš jen Ty.
A Ty to srdce máš moc hezké.
Děkuji.
07.03.2025 23:37:09 | malé srdce
Srdce je naše největší devíza, nejvíc, co můžem nabídnout, co světu kolem můžem dát... jsem o tom přesvědčená, chraňme si jej, naslouchejme, nechme jej promlouvat... světu sluší, když srdcem zní - to je tak nádherná píseň života:-)
vím, že to cítíš podobně
a víš*
07.03.2025 23:43:31 | cappuccinogirl