Cesta osamělého srdce

Cesta osamělého srdce




kam vedou sny

když se rozplývají

kde jsou ty cesty

co vedly k naději

...

kde jsou ty hvězdy

co svítily v noci

ve světle pod lampou

ztrácím se v prázdnu

...

jak mlha nad řekou

co tiše mizí v pláči

v ozvěnách slyším

dětský smích

...

Pavle

mohl jsi být můj syn

kdyby ses mi narodil

...

jen jedinkrát zaslechnout to slovo

táto

...

ztracené srdce co čekalo na zázrak

v polibcích milované ženy

...

vzpomínky na břeh vlny hází

vzdálené hlasy šeptají

a ostrov duše

v samotě uvězněný

...

Veroniko

mohla jsi být má dcera

kdyby ses mi narodila

...

jen jedinkrát zaslechnout to slovo

táto

...

láska však odplula za jiným břehem

v srdci zůstává jen prázdný sen

jen stíny na pobřeží

...

stále hledám tvé stopy

čas je smývá pryč

jak písek z moře

...

slzy pláčí

vzpomínky se vlní

kde jsi má lásko

kde jsi

...

proč jsi mě opustila

...

tvůj obraz mizí

v srdci mi zbyla

tvá něžná píseň

a moje slzy

co smývají sen

...

Název díla: Cesta osamělého srdce, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI

Autor malé srdce, 29.03.2025
Přečteno 76x
Tipy 24
Poslední tipující: Martin Kredba, Helen Mum, RadoRoh, IronDodo, Marťas9, enigman, šuměnka, mara539, Ž.l.u.ť.á.k., ArpixTalker, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tak toto je hodně hluboké, milý Zdeňku, kamaráde, tak opravdové, podstata lásky, co pokračuje ve své nahotě, vyznání a upřímnosti v kotvě, které nejvíce věříš a kterou použiješ v tom nejkrásnějším a nejbezpečnějším přístavu. Krásné...A někdy i věci v možnostech jsou opravdové a dotknout se nás v té naší hluboké čisté studánce, i to je realita nekonečného Vesmíru

01.04.2025 22:59:43 | Martin Kredba

líbí

... jen jedinkrát zaslechnout to slovo - táto..............

To bolí... všechno se ve mně sevřelo... :-(

01.04.2025 20:50:46 | Helen Mum

líbí

zatvoriť oči a nechať sa unášať vlnami nádherná

30.03.2025 16:06:26 | IronDodo

líbí

Děkuji Ti IronDodo a přeji Ti krásný večer. :-)

30.03.2025 22:32:26 | malé srdce

líbí

Tohle je velmi emotivní báseň.
Jako by se - vylila z břehů a je to dobře, asi bylo potřeba - určitě bylo...
"Kdyby" - někdy zatraceně bolí, srdíčko*
dobře, žes to dostal ven
je na povzdech, že díky smutkům a bolesti vznikají jedny z nejsilnějších děl

30.03.2025 01:04:53 | cappuccinogirl

líbí

Ano, tak to je. Ta emotívnost vychází z prožitého. Báseň je opravdu velice osobní, řekl bych až intimní. Tak, jako píšeš, je to někdy opravdový paradox, že ty nejsilnější díla vznikají z prožité bolesti.

30.03.2025 03:06:28 | malé srdce

líbí

Prekrásne... slza.. cmuk ..objatie...

29.03.2025 21:58:26 | Bosorka9

líbí

Taková autentická... z mého života... :-)

Děkuji Ti...

29.03.2025 22:07:47 | malé srdce

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel