SVĚTLO SVÍČKY NA STOLE

Já musím vidět světlo svíčky – kterou nechala si

s paprskem duše záhadné pro proudy času snů –

sám u obrazu Tvojí krásy

zemřu v neznámu

Jen pomalu se točí mlýn pod mračny na horách

nesměle poblíž známé chaty Láska tiše sní –

ve hříchu Martin a Hannah překonávají strach

tělem oškliví – v objetí překrásní

Až opět ruku položím na Srdce laskavé

a ve Tvých vlasech naleznu bydliště dávných pravd

pak půjdu tam kde moje kroky – možná váhavě

uniknou sklepení u hradby dávné moci křivd

Jsi daleko jsi daleko – až někde u Rýna

kde Tvoje Láska k Nekonečnu tiše zhasíná

Závěrem - diletantskému básníkovi nevěřte!